Historie kávy

Historie, zpracování a druhy kávy

Káva je odvozena od slova qahwah. Kávová zrna byla zprvu jen žvýkána, než se přišlo na to, že mohou být semleta a uvařena ve vodě. Nikdo neví, kdy a kde se káva poprvé objevila. Většina zdrojů však, pomineme-li legendy, uvádí, že se historie pěstování kávy začala psát kolem roku 575 v Jemenu. V arabském městě Mokka vzniklo centrum pro obchod s kávou, které mělo význam až do 15. století.

V roce 1616 se Holanďanům podařilo získat semínka či rostlinky kávovníku, a díky tomu opustila káva Arabský poloostrov. Po Holandsku se dostala káva nejprve na Cejlon, Sumatru, Jávu a až poté do Evropy. To byla až někdy v 17. století. Rostliny kávovníku byly tak vzácné, že se za jejich poškození v 17. století ve Francii dostávalo ničitelům trestu smrti. Dnes se kávovník pěstuje ve Střední a Jižní Americe, odtud se rozváží do celého světa. V dnešní době je produkce natolik nadprůměrná, že se přebytečná káva likviduje.

Jakost kávy

Káva se dělí především podle kvality. Na světě se rozeznává kolem 60 druhů kávovníků. Pro přípravu kávy se však používají boby zejména dvou z nich - Coffea Arabica a Coffea canephora (robusta). Arabica je křehký keř náchylný na počasí a parazity, proto se pěstuje zejména v hornatých oblastech (nadmořské výšky 500 až 2000 metrů), kde je sice chladněji, ale mráz jen zřídka.

Robusta je pěstován v nadmořské výšce 200 až 500 m nad mořem, kde je především vlhko a teplo. Čím vyšší je nadmořská výška, tím je káva aromatičtější. Káva Arabica je jemnější, voňavá a mírně kyselá. Zatímco káva Robusta je silná a hořká. Z celosvětové sklizně připadá 70% na Arabicu, 25% na Robustu a zbývajících 5% na ostatní druhy, které nejsou tak známé. Hlavní oblasti pěstování kávovníků jsou: Jižní Amerika (Kolumbie, Brazílie, Kostarika a Guatemala) Východní Afrika (Etiopie, Keňa, Tanzanie) a oblast Pacifiku (Jáva, Sumatra, Nová Guinea).

Pěstování kávy

Květ kávovníku je podobný květu jasmínu a odkvétá zhruba po 32 hodinách, poté vyrůstá plod. Výrobce kávy ovšem zajímají boby, které se nachází uvnitř plodu. Sklizeň probíhá dvěma způsoby. Prvním je ruční, opakovaná podle toho, které plody jsou zralé, nebo druhá možnost, kdy sklizeň probíhá najednou, když je většina plodů již zralá. Po sklizni se káva dále upravuje. Nejprve se odstraní dužina a pergamen, poté se káva praží a mele

Sběr kávy

Po provedeném sběru musí být zrna zbavena ochranného obalu bukvic. Nejstarším způsobem je metoda za sucha: bukvice se rozprostřou na slunci na dobu asi 3 týdnů a jsou převráceny, aby bylo zajištěno jejich rovnoměrné proschnutí.Slupka a dřeň se scvrknou a strojově odstraní. Druhým procesem je metoda za vlhka, kde jsou bukvice /bobule očištěny pod tekoucí vodou a potom rozdrceny, aby se odstranila dřeň a slupka/
Z každého procesu vyplývá mírně odlišná chuť zrn, kterou znalci - ochutnávači kávy dovedou rozpoznat. Suchá zrna se třídí pro dopravu do skladů nebo k vývozci.
Káva je ve světě druhou nejdůležitější komoditou co do hodnoty a překonává ji jedině ropa. Jako v případě, i zde ceny fluktuují a na jejich výši mají významný vliv kvalita a velikost sklizně.

Mísení kávy

Předbalená káva je většinou směsí řady různých porostů. Důvody pro míchání spočívají v tom, aby se dosáhlo konsistentní chuti a aroma, které budou stejné v podávaném šálku bez ohledu na původ použitých zrn. Takové mísící techniky vyžadují tradiční zručnost a mnoho let zkušeností.
Jakmile kávová zrna dorazí do zpracovatelského závodu, jsou očištěna od kamínků a větviček a dopravena na skladovací silo. V této etapě se směs většinou kontroluje počítačem, který vyměřuje požadované množství každého typu zrna přímo ze skladovacích sil. Jakmile byla jednou směs dokončena, dávka se vloží do pražírny. Nepočítaje mísení je tato činnost nejdůležitějším procesem v produkci kávy.

Pražení kávy

Moderní pražírny potřebují jen několik minut, aby dosáhly požadovaného stupně pražení a doslovně několik málo vteřin méně nebo více může drasticky pozměnit charakteristické vlastnosti kávy. Všeobecně řečeno, lehce nebo středně pražená káva je zvlážť vhodná ke snídani a celodennímu pití, zatímco plně upražené druhy jsou nejlepší pro konzumaci po večeři.

Mletí kávy

Po ochlazení je před zabalením káva umleta. Toto mletí vyžaduje mimořádnou přesnou kontrolu, aby se zajistilo, že rozměr částic je rovnoměrný. Jedině tak se uvolní všechna příchuť a veškeré aroma, jakmile se káva uvaří. Po umletí se káva balí co možná co možná nejdříve, aby se zajistilo, že aroma neunikne. V této etapě je kyslík nejhorším nepřítelem kávy. Okysličovací proces působí, že káva ztrácí na své kvalitě a aroma.
Nejlepším způsobem jak tomu zabránit a zajistit dlouhou životnost kávy na skladě je balení ve vakuu. I když je nákladné, zachovává kvalitu a aroma kávy lépe než jakýkoliv jiný způsob.

Kávové směsi

Jako osvěžující nápoj je káva známá více než tisíc let. Připravuje se z plodů kávovníku, obsahujících alkaloid s povzbuzujícím účinkem - kofein. Kávová zrnka se praží, třídí a jsou z nich vytvářeny různé kávové směsi, jako je italská, americká, arabská, asijská a africká nebo také horská, tropická apod.
Kávovník je dnes pěstován v řadě zemí všech světadílů. Nejznámější odrůdy se pěstují v Jižní a Střední Americe, severní a jižní Africe, v zemích středního východu, v Asii, v Indonésii apod.
Pro náš trh se zelená káva upravuje pražením. Čím rychleji se káva praží, tím příjemnější je její vůně. Během pražení ztrácí káva na váze a nabývá až 40 % na svém objemu. Podle zvyklostí a obliby se kávy v jednotlivých zemích praží různě.
V Brazílii, Francii, Maďarsku, Vietnamu a Itálii se káva praží velmi silně, až získá tmavou barvu, naproti tomu ve skandinávských zemích praží kávu do světle skořicového odstínu. Tato káva by neodpovídala našim chuťovým požadavkům neboť je nakyslá. Pro naši republiku platí standardní barevný typ, který zajišťuje střední upražení kávy a tomu odpovídající středně kávový odstín.

Druhy Kávy

Rostlin rodu Coffea existuje více než 6000 druhů. Některé jsou jen miniaturní keříky, jiné jsou až 12 metrové stromy. Jako surová kávová zrna jsou označována semena nejméně 66 druhů. 98% světové produkce kávy však pochází jen ze dvou druhů kávovníku. Z nich pochází káva Arabica (dvě třetiny produkce) a Káva Robusta (jedna třetina produkce). Třetí druh plantážně pěstovaného kávovníku - coffea Liberica - byste našli na malých plantážích v Malajsii a západní Africe. Nejrozšířenější kávovník Arabica má velmi jemnou chuť. Semena kávovníku Arabského obsahují méně než 1,5% kofeinu. Větší kávovník Robusta dorůstá výšky až 12 metrů. Poskytuje velké výnosy a používá se obvykle při výrobě instantní kávy. Má silně zemité a drsné aroma. Tyto dva kávovníky není možné křížit, protože kávovník Arabica obsahuje 44 chromozomů a kávovník Robusta pouze 22. Káva, která se zde prodává, tak je vždy směsí těchto dvou nejrozšířenějších kávovníků. (i když je označena jako 100% Arabica)

Brazilští vědci objevili nový genetický kmen kávy Arabica, který neobsahuje skoro žádný kofein. Značná část světové populace dává přednost kávě bez kofeinu, který se musel dosud z kávy odstraňovat nákladným procesem. Tento proces také zbavuje kávu některých ingrediencí, které jí dodávají chuť.

Vlastní příprava kávy

Pro přípravu kávy použijte čistou studenou vodu. Vodu přiveďte k varu a pak ji nechte chvilku

vystydnout. Nezalévejte kávu vroucí vodou, voda by měla mít teplotu asi 82-87°C. Je-li to možné, pijte kávu ihned. Před nalitím kávy do šálku nechte šálek trochu ohřát. Doba louhování by se měla pohybovat okolo 4 minut. Pokud kávu budete vylouhovat příliž dlouho, získá kyselou chuť.

K přípravě kávy se využívají různé postupy. Kávu je možné připravovat například louhováním, spařením, zalitím nebo filtrováním.

Vlivy kávy (zejména kofeinu) na zdraví

Negativní vlivy kávy:

Riziko hrozí především u lidí, kteří konzumují více než čtyři šálky denně. U někoho může vyvolat poruchy trávení, řídnutí kostí, riziko akutního infarktu myokardu a srdeční arytmie. Na dlouhodobý vzestup krevního tlaku vliv pravděpodobně nemá v současnosti se jednotlivé studie (ohledně této problematiky) neshodují. Při těhotenství se doporučuje pití kávy omezit.

Pozitivní vlivy kávy

Povzbuzující a osvěžující účinky lepší koncentrace, bystřejší myšlení a oddalování únavy. U vytrvalostních sportovců zvyšuje výkonnost. Také pomáhá lidem trpícím astmatem stimuluje oběhový a respirační systém.

V některých případech může při nedostatku kofeinu dojít k abstinenčním příznakům: ospalost, únava, nervozita a náladovost, které se po několika dnech vytratí.

Doporučení pro zdravé pití kávy:

Nepijte denně více než 4 šálky kávy

Nevypěstujte si na kávu závislost. Pokud pocítíte abstinenční příznaky, dejte si pauzu a překonejte je.

Pijte jen kvalitní, jemně umletou kávu.

Věnujte pozornost přípravě kávy. Filtrovaná káva nebo presso má méně kofeinu než český turek

Pokud trpíte zažívacími problémy, gastritidou nebo vysokým krevním tlakem, kávu si raději odřekněte.

Pěstování kávy se věnuje více než 50 států světa, nacházejících se v pásu mezi obratníkem Raka a Kozoroha. Zatímco arabika se převážně pěstuje ve Střední a Jižní Americe, v Africe je produkce arabiky podstatně menší a asijské země vč. Indonésie pěstují až na výjimky téměř výhradně robustu. Přesto podíl arabiky činí 75% celosvětové sklizně kávy a stále se zvětšuje.Význam jednotlivých zemí na produkci kávy se v průběhu času mění. Některé z nich jsou vyhlášenými světovými vývozci; kvalita kávy z ostatních zemí je slabší anebo není vůbec exportována.

Celková produkce kávových zrn činí v posledních letech více než 90 milionů žoků, což přesahuje cca o 5% světovou poptávku. Střední a Jižní Amerika vč. Karibské oblasti vyprodukuje 70% celkového objemu světové sklizně, Afrika 10% a Asie 20%. Ve výčtu uvádíme pouze seznam největších a nejznámějších producentů s popisem nejkvalitnějších pěstitelských oblastí (název kávy je s nimi většinou totožný).

Největší světoví producenti, sklizeň 2004 (žok=60 kg):

Brazílie

39,3 mil. žoků

arabika a robusta
(ozn. conilon)

Bourbon Santos, Bahia, Parana

Vietnam

12,5 mil. žoků

téměř výhradně robusta
950 kg/ha

Tonkin, Annan, Lamdong

Kolumbie

11,5 mil. žoků
900 kg/ha

arabika, špičková kvalita

Medelin, Armenie, Manizales, (excelso, supremo označ.zrn)

Indonésie

7,5 mil. žoků

převážně robusta, sopečná půda

Pandur, Jambit, Makale, Medan, padang, Sigri, Mandheling, Lintong

Etiopie

5,0 mil. žoků

arabika a robusta, špičková kvalita

Djimmah, Sidan, Harar (longberry, shortberry - označení zrn

Indie

4,8 mil. žoků

převážně robusta (monsooning)

Malabar, Mysore, Nilgiri, Tellicherry

Mexiko

3,8 mil. žoků

arabika
630 kg/ha

Tapanchula, Nalapá, Heixtla, Maragogipe

Guatemala

3,4 mil. žoků

arabika, špičková kvalita, sopečná půda
700 kg/ha

Antigua, Atitlan, Maragogipe, Huehuetenango, Coban

Uganda

2,7 mil. žoků

téměř výhradně robusta

Bugisu, Elgon

Pobřeí slonoviny

2,0 mil. žoků

robusta
250 kg/ha

Guiglo

Ostatní významní pěstitelé kávy špičkové kvality:

Kostarika - pouze arabika, sopečná půda (až 1700 kg/ha) Tarrazu, La Minita, Tres Rios, Sarchi
Jamajka - pouze arabika - Blue Mountain
Portoriko - pouze arabika - Jauco Selecto, Grand Lares
Nikaragua - arabika - Maragogipe,Matagalpa
Venezuela - převážně arabika - Tachira, Maracaibo, Merida
Keňa - arabika, sopečná půda (650 kg/ha) - AA
Tanzanie - arabika a robusta (vysoký podíl peaberry) - Chagga
Jemen - arabika - Mokka, Mattari, Sharki, Sanani
Havaj - arabika, sopečná půda (až 2400 kg/ha) Kona, Molokai

Spotřeba kávy na osobu (kg/rok):

Kávovník arabský (Coffea arabica) dorůstá výšky 3 m a za příznivých podmínek dává první plody 3 roky po vysazení, přičemž přiměřené výnosy lze očekávat od 6 roku po výsadbě. Úrodu pak poskytuje 25-35 let podle odrůdy a půdně klimatických podmínek. Keř se většinou pěstuje ve výškách od 1000 m do 1800 m. Ačkoli cca 75% světové produkce kávy jsou typy arabica, pouze jedna pětina z vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní zrna (v 1 kg je cca 2200 větších semen). Ostatní úroda vykazuje určité vady zrna a spadá do nišších tříd. Jednotlivé odrůdy kávovníku arabského jsou pěstovány v různých produkčních oblastech s přihlédnutím k pěstitelským a historickým podmínkám a liší se především vzrůstem keře a tvarem jeho listů a květů. Rovněž barva, velikost a tvar kávových bobulí jeví určitou variabilitu.

Kávovník robusta (Coffea robusta canephora) poskytuje první úrodu již 2 roky po vysazení a plody uzrávají průběžně po celý rok. Je značně odolný proti nižším teplotám a nemocím, postihující kávovníkové plantáže. Pěstuje se ve výškách 500 až 900 m. Sklízená kávová zrna nedosahují kvality arabiky a jsou menší (v 1 kg je cca 3300 semen). Obsahují 2-3 násobné množství kofeinu oproti kávovníku arabskému. V některých zemích, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, se jejímu pěstování dává přednost pro jeho menší nároky na jakost půdy a vyšší úrodnost. Vysazuje se i na dřívější plantáže arabiky, které byly poničeny chorobou či mrazem. V současné době představuje sklizeň této kávy cca 25% světové produkce a její podíl se stále zvyšuje.

švédsko 11,24 Norsko 9,13 Dánsko 8,75 Finsko 8,65 Rakousko 8,47 švýcarsko 8,03 Německo 7,40 Holandsko 6,70 Itálie 4,87 USA 4,02 Česko 3,30

BIO KÁVA

Kdo kupuje organické produkty?

Především jde o lidi enviromentálně smýšlející, kteří například považují pouhé pití organické snídaňové kávy jako další z mnoha kroků v cestě za co možná nejharmoničtějším vztahem s přírodou a životním prostředím. Používání organických produktů je pro tuto skupinu určitým zadostiučiněním a vyjádřením svého postoje vůči budoucnosti planety, na které žijeme. Tato skupina lidí nezůstává pasivní ani v dalších činnostech souvisejících s ochranou životního prostředí, jako jsou např. recyklace, používání alternativních energií atd.

Druhá skupina, která preferuje nákup organických výrobků před ostatními, se skládá obvykle z lidí, kteří chtějí udělat maximum pro zdraví své a svých dětí. Věří, že chemicky upravované (např. geneticky modifikované) výrobky mají negativní vliv na lidské zdraví a mohou být zdrojem některých civilizačních chorob. Nesmíme opomenout ani finanční náročnost takového počínání. Vzhledem k velkému rozdílu mezi cenami normálních a bio výrobků, není překvapivé, že většinu konzumentů tvoří příslušníci vyšší střední vrstvy.

Maloobchodní prodej biopotravin

Český bio trh roste nejrychleji v celé Evropě (v roce 2006 - 760 milionů Kč, nárůst o 49% oproti 2005)

Biopotraviny se podílely v roce 2006 na celkové spotřebě potravin 0,35 %

Průměrná spotřeba na obyvatele a rok za biopotraviny je přibližně 74 Kč

Green marketing předpovídá nárůst o 35 % ročně, v roce 2011 dosáhne trh s bio potravinami hodnoty 3,2 mld. Kč

Spotřebitelé

Jen 3 % Čechů nakupují biopotraviny pravidelně

25 % populace biopotraviny zná a kupuje nepravidelně

Biopotraviny nakupuje v hypermarketech zhruba 6 % mužů a 42 % žen

Co přesně znamená termín organická káva?

Organická káva je označení zelených i upražených kávových zrn, která byla vypěstována bez použití pesticidů na uměle neodlesněné půdě a která byla následně upražena v certifikované pražírně. Již v první větě naší definice narážíme na několik problémů. Většina lidí si mylně myslí, že organický produkt automaticky znamená plodinu, která nebyla postříkána absolutně ničím chemickým. Pravda je taková, že organičtí pěstitelé pesticidy používat smí, ale pouze takové, které jsou certifikovány národními organizacemi jako např. United States Department Agriculture nebo Ministerstvem zemědělství ČR. Faktem zůstává, že používání takových produktů pěstitele finančně velmi zatěžuje. V chudých oblastech Afriky, jsou náklady spojené s nákupem pesticidů a nezbytných ochranných pomůcek tím posledním, na co farmář myslí. Zato ve Střední Americe je nákup chemických hnojiv podporován samotnou vládou. Kostarická vláda doporučuje pěstitelům kávy používat 30 kg dusíkatých hnojiv na hektar půdy, Kolumbie používá až 400000 tun hnojiv ročně. Pokud tedy v Africe ve většině případů nemají farmáři finanční prostředky na nákup pesticidů a jiných chemikálií, není veškerá africká káva organická? Jsou vůbec používané pesticidy v kávovém zemědělství doopravdy tak nebezpečné?

To jsou jen některé otázky, které se váží k problému organické kávy. Bavíme-li se o Specialty coffee (to jest káva pěstovaná ve vysokých nadmořských výškách, sklízena a tříděna ručně, obvykle s malými výnosy), není používání pesticidů ani příliž rozšířené. Problémový porost je nejčastěji prosekáván mačetami a následně spálen. Opravdovým problémem mohou být odtoky z farem, které jsou v současnosti řešeny umělými vodními rezervoáry a novými metodami mytí kávy. Takový odtok hnojivy znečištěné vody z kávové farmy je však ničím v porovnání s odtokem z průměrně velikého golfového hřiště. Největší míra použití techniky je na kávových plantážích v Brazílii a na Hawaji, kde není neobvyklé, aby byly kávové bobule sbírány strojově.

Termín organická káva je velmi často doplněn názvem "shade grown", který značí kávu, jenž byla pěstována ve stínu stromů. Takový druh pěstování kávy je proklamován jako šetrný, jak k vegetaci (není třeba vylesňovat půdu), tak ke zvířatům (především pak zpěvným ptákům žijícím v korunách stromů). Na druhou stranu je třeba připomenout, že většina káv typu Specialty coffee, které se nemůžou honosit nálepkou shade-grown, je stejně pěstována ve stínu stromů a to z velice pragmatických důvodů, které jsme zmínili výše. Hnojiva a ostatní chemikálie jsou farmáři považovány za zbytečnou finanční zátěž, již v tak složitém prostředí, kterým trh s kávou, jenž historicky nikdy nedisponoval vysokými cenami, bezesporu je. Káva je a zůstane tradičně pěstovanou plodinou, už jen kvůli náročnosti podmínek v kterých se pěstování odehrává (ono dostat těžkou techniku do 2000 metrů nad mořem po prudkých svazích je už samo o sobě dost nereálné).

Vratíme-li se zpět k naší počáteční definici, tak zjistíme, že termín organická káva může zahrnovat i ostatní činnosti, které k pěstování kávy náleží, tzn. recyklace, kompostování, kvalita půdy, ochrana životního prostředí. Všechny tyto aspekty jsou nejen kritické pro udržitelnost dlouhodobého rozvoje oblasti, ale zároveň šetří budoucí finanční náklady a jsou společensky prospěšné.

Než farmář nalepí na svoji kávu organickou etiketu, projde si velmi složitým certifikačním procesem. V světě kávy neexistuje na organické a jiné certifikace jednotný názor. Pro některé znamená záruku kvality, pro jiné pouze odčerpávání peněz farmářů netransparentním organizacím. Pokusit se detailně popsat všechny typy certifikací kávy by bylo nad rámec tohoto článku. Mezi nejznámější patří:

Organic

Fair Trade

Rainforest Alliance

Smithsonian Bird Friendly®

Utz Kapeh

Common Code for the Coffee Community

Samotná finanční nákladnost certifikace (obvykle přes Organic Crop Improvement Association) se sice pohybuje pouze v řádech stovek dolarů, musíme ale vzít v potaz fakt, že pro některé mikrofarmy je roční výdělek i tisíc dolarů velkým úspěchem. Farma, která si zažádá o certifikaci organické kávy nesmí používat na svém uzemí dané chemické látky po dobu minimálně 3 let. Organická káva musí být oddělena od ostatních pěstovaných plodin a farmář je povinen disponovat plánem na rotaci sklizní tak, aby se neporušovala kvalita půdy erozí a vyčerpáním minerálních látek. A aby toho nebylo málo, musí si s případnými škůdci poradit nechemickou cestou.

Celý koncept certifikace přináší spoustu otázek ohledně kvality, ekonomické transparentnosti, ale i etiky. Organické kávy jsou nakupovány prostřednictvím makléře, stejně jako obyčejné kávy. Samotná certifikace ale nemůže zaručit, že farmář platil svým zaměstnancům (sběračům kávy) spravedlivou sazbu a především už vůbec nedává žádnou garanci výsledné kvality kávy v šálku (která nebývá obvykle výrazně lepší, vzhledem ke stížením podmínkám pěstování). Samotné označení organická káva také nemá žádnou výpovědní hodnotu o kvalitě ruční sklizně (sbírali sběrači pouze zralé plody?), třídění, mytí, skladování a převozu. V neposlední řadě se velice často stává, že špičková organická Fair Trade, shade-grown káva dorazí do pražící společnosti, která nevhodným pražícím procesem kávu zcela zničí. Toto bohužel není případ pouze organických káv.

Fair Trade

Koncept Fair Trade (spravedlivý obchod), který začal fungovat v roce 1960, s organickou kávou úzce souvisí. Byl založen bohatými dodavateli kávy a neziskovými organizacemi v zemích severní Evropy, za účelem boje s extrémně nízkými cenami kávy na trhu a silným vlivem makléřů. První káva s Fair Trade certifikací se objevila v roce 1989 v Nizozemí pod značkou Max Havelaar. Tento alternativní přístup k mezinárodnímu obchodu si dává za cíl zlepšení obchodních podmínek pro pěstitelské země tak, aby se zaručil udržitelný rozvoj těchto oblastí, spravedlivé ceny pěstitelům, lepší pracovní a životní podmínky apod. Nejvýznamnějším faktorem ve Fair Trade vztahu (pěstitel-kupec) je absence tzv. prostředníka (middlemen). Tento přímý obchodní vztah zaručuje vyšší nákupní ceny kávy a tím pádem zlepšení ekonomické situace na farmách.

Hlavní výhody Fair Trade v bodech

Spravedlivá cena - farmáři nezískají pouze lepší cenu, ale také garance v případě neúrody

Přímý obchod

Rozvoj pěstitelských oblastí - peníze jdou např. na zlepšení kvality práce na farmě (školení, technologie, certifikace atd.)

Udržitelný rozvoj - pesticidy, GMO a ostatní chemikálie jsou zakázány za cílem ochrany životního prostředí a zdraví farmářů

Nevýhody FairTrade

Vyšší ceny za kávu (díky různým certifikacím) pomůžou farmářům zlepšit jejich ekonomickou situaci pouze přechodně. Během krátké doby se trh se Specialty kávou významně rozšíří (následkem stále vzrůstající poptávky) a tím pádem prémiové ceny placené farmářům organických či Fair Trade káv zákonitě klesnou. Takové farmy se pak budou muset vyrovnat s nezbytností zvýšení produkce pro zachování nebo v lepším případě zvýšení profitu.

Nákupní košík

Přihlásit

Přihlásit

Nákupní košík

Historie kávy