Historie kávy - http://www.espressone.cz

Logo
e shop
logo
e shop
Přejít na obsah

Historie kávy


Historie, zpracování a druhy kávy
Káva je odvozena od slova qahwah.  Kávová zrna byla zprvu jen žvýkána, než se přišlo na to, že mohou být  semleta a uvařena ve vodě. Nikdo neví, kdy a kde se káva poprvé  objevila. Většina zdrojů však, pomineme-li legendy, uvádí, že se  historie pěstování kávy začala psát kolem roku 575 v Jemenu. V arabském  městě Mokka vzniklo centrum pro obchod s kávou, které mělo význam až do  15. století.
V roce 1616 se Holanďanům podařilo  získat semínka či rostlinky kávovníku, a díky tomu opustila káva Arabský  poloostrov. Po Holandsku se dostala káva nejprve na Cejlon, Sumatru,  Jávu a až poté do Evropy. To byla až někdy v 17. století. Rostliny  kávovníku byly tak vzácné, že se za jejich poškození v 17. století ve  Francii dostávalo ničitelům trestu smrti. Dnes se kávovník pěstuje ve  Střední a Jižní Americe, odtud se rozváží do celého světa. V dnešní době  je produkce natolik nadprůměrná, že se přebytečná káva likviduje.
Jakost kávy
Káva se dělí především podle kvality.  Na světě se rozeznává kolem 60 druhů kávovníků. Pro přípravu kávy se  však používají boby zejména dvou z nich - Coffea Arabica a Coffea  canephora (robusta). Arabica je křehký keř náchylný na počasí a  parazity, proto se pěstuje zejména v hornatých oblastech (nadmořské  výšky 500 až 2000 metrů), kde je sice chladněji, ale mráz jen zřídka.
Robusta je pěstován v nadmořské výšce  200 až 500 m nad mořem, kde je především vlhko a teplo. Čím vyšší je  nadmořská výška, tím je káva aromatičtější. Káva Arabica je jemnější,  voňavá a mírně kyselá. Zatímco káva Robusta je silná a hořká. Z  celosvětové sklizně připadá 70% na Arabicu, 25% na Robustu a zbývajících  5% na ostatní druhy, které nejsou tak známé. Hlavní oblasti pěstování  kávovníků jsou: Jižní Amerika (Kolumbie, Brazílie, Kostarika a  Guatemala) Východní Afrika (Etiopie, Keňa, Tanzanie) a oblast Pacifiku  (Jáva, Sumatra, Nová Guinea).
Pěstování kávy
Květ kávovníku je podobný květu jasmínu  a odkvétá zhruba po 32 hodinách, poté vyrůstá plod. Výrobce kávy ovšem  zajímají boby, které se nachází uvnitř plodu. Sklizeň probíhá dvěma  způsoby. Prvním je ruční, opakovaná podle toho, které plody jsou zralé,  nebo druhá možnost, kdy sklizeň probíhá najednou, když je většina plodů  již zralá. Po sklizni se káva dále upravuje. Nejprve se odstraní dužina a  pergamen, poté se káva praží a mele
Sběr kávy

Po provedeném sběru musí být zrna zbavena  ochranného obalu bukvic. Nejstarším způsobem je metoda za sucha: bukvice  se rozprostřou na slunci na dobu asi 3 týdnů a jsou převráceny, aby  bylo zajištěno jejich rovnoměrné proschnutí.Slupka a dřeň se scvrknou a  strojově odstraní. Druhým procesem je metoda za vlhka, kde jsou bukvice  /bobule očištěny pod tekoucí vodou a potom rozdrceny, aby se odstranila  dřeň a slupka/
Z každého procesu vyplývá mírně odlišná chuť zrn,  kterou znalci - ochutnávači kávy dovedou rozpoznat. Suchá zrna se třídí  pro dopravu do skladů nebo k vývozci.
Káva je ve světě druhou  nejdůležitější komoditou co do hodnoty a překonává ji jedině ropa. Jako v  případě, i zde ceny fluktuují a na jejich výši mají významný vliv  kvalita a velikost sklizně.
Mísení kávy

Předbalená káva je většinou směsí řady různých  porostů. Důvody pro míchání spočívají v tom, aby se dosáhlo konsistentní  chuti a aroma, které budou stejné v podávaném šálku bez ohledu na původ  použitých zrn. Takové mísící techniky vyžadují tradiční zručnost a  mnoho let zkušeností.
Jakmile kávová zrna dorazí do zpracovatelského  závodu, jsou očištěna od kamínků a větviček a dopravena na skladovací  silo. V této etapě se směs většinou kontroluje počítačem, který vyměřuje  požadované množství každého typu zrna přímo ze skladovacích sil.  Jakmile byla jednou směs dokončena, dávka se vloží do pražírny.  Nepočítaje mísení je tato činnost nejdůležitějším procesem v produkci  kávy.
Pražení kávy

Moderní pražírny potřebují jen několik minut,  aby dosáhly požadovaného stupně pražení a doslovně několik málo vteřin  méně nebo více může drasticky pozměnit charakteristické vlastnosti kávy.  Všeobecně řečeno, lehce nebo středně pražená káva je zvlážť vhodná ke  snídani a celodennímu pití, zatímco plně upražené druhy jsou nejlepší  pro konzumaci po večeři.
Mletí kávy

Po ochlazení je před zabalením káva umleta. Toto  mletí vyžaduje mimořádnou přesnou kontrolu, aby se zajistilo, že rozměr  částic je rovnoměrný. Jedině tak se uvolní všechna příchuť a veškeré  aroma, jakmile se káva uvaří. Po umletí se káva balí co možná co možná  nejdříve, aby se zajistilo, že aroma neunikne. V této etapě je kyslík  nejhorším nepřítelem kávy. Okysličovací proces působí, že káva ztrácí na  své kvalitě a aroma.
Nejlepším způsobem jak tomu zabránit a zajistit  dlouhou životnost kávy na skladě je balení ve vakuu. I když je  nákladné, zachovává kvalitu a aroma kávy lépe než jakýkoliv jiný způsob.
Kávové směsi

Jako osvěžující nápoj je káva známá  více než tisíc let. Připravuje se z plodů kávovníku, obsahujících  alkaloid s povzbuzujícím účinkem - kofein. Kávová zrnka se praží, třídí a  jsou z nich vytvářeny různé kávové směsi, jako je italská, americká,  arabská, asijská a africká nebo také horská, tropická apod.
Kávovník  je dnes pěstován v řadě zemí všech světadílů. Nejznámější odrůdy se  pěstují v Jižní a Střední Americe, severní a jižní Africe, v zemích  středního východu, v Asii, v Indonésii apod.
Pro náš trh se zelená  káva upravuje pražením. Čím rychleji se káva praží, tím příjemnější je  její vůně. Během pražení ztrácí káva na váze a nabývá až 40 % na svém  objemu. Podle zvyklostí a obliby se kávy v jednotlivých zemích praží  různě.
V Brazílii, Francii, Maďarsku, Vietnamu a Itálii se káva praží  velmi silně, až získá tmavou barvu, naproti tomu ve skandinávských  zemích praží kávu do světle skořicového odstínu. Tato káva by  neodpovídala našim chuťovým požadavkům neboť je nakyslá. Pro naši  republiku platí standardní barevný typ, který zajišťuje střední upražení  kávy a tomu odpovídající středně kávový odstín.


Druhy Kávy
Rostlin rodu Coffea existuje více než  6000 druhů. Některé jsou jen miniaturní keříky, jiné jsou až 12 metrové  stromy. Jako surová kávová zrna jsou označována semena nejméně 66 druhů.  98% světové produkce kávy však pochází jen ze dvou druhů kávovníku. Z  nich pochází káva Arabica (dvě třetiny produkce) a Káva Robusta (jedna  třetina produkce). Třetí druh plantážně pěstovaného kávovníku - coffea  Liberica - byste našli na malých plantážích v Malajsii a západní Africe.  Nejrozšířenější kávovník Arabica má velmi jemnou chuť. Semena kávovníku  Arabského obsahují méně než 1,5% kofeinu. Větší kávovník Robusta  dorůstá výšky až 12 metrů. Poskytuje velké výnosy a používá se obvykle  při výrobě instantní kávy. Má silně zemité a drsné aroma. Tyto dva  kávovníky není možné křížit, protože kávovník Arabica obsahuje 44  chromozomů a kávovník Robusta pouze 22. Káva, která se zde prodává, tak  je vždy směsí těchto dvou nejrozšířenějších kávovníků. (i když je  označena jako 100% Arabica)


Brazilští vědci objevili nový genetický  kmen kávy Arabica, který neobsahuje skoro žádný kofein. Značná část  světové populace dává přednost kávě bez kofeinu, který se musel dosud z  kávy odstraňovat nákladným procesem. Tento proces také zbavuje kávu  některých ingrediencí, které jí dodávají chuť.
Vlastní příprava kávy
Pro přípravu kávy použijte čistou studenou vodu. Vodu přiveďte k varu a pak ji nechte chvilku
vystydnout. Nezalévejte kávu vroucí  vodou, voda by měla mít teplotu asi 82-87°C. Je-li to možné, pijte kávu  ihned. Před nalitím kávy do šálku nechte šálek trochu ohřát. Doba  louhování by se měla pohybovat okolo 4 minut. Pokud kávu budete  vylouhovat příliž dlouho, získá kyselou chuť.
K přípravě kávy se využívají různé postupy. Kávu je možné připravovat například louhováním, spařením, zalitím nebo filtrováním.




Vlivy kávy (zejména kofeinu) na zdraví
Negativní vlivy kávy:
Riziko  hrozí především u lidí, kteří konzumují více než čtyři šálky denně. U  někoho může vyvolat poruchy trávení, řídnutí kostí, riziko akutního  infarktu myokardu a srdeční arytmie. Na dlouhodobý vzestup krevního  tlaku vliv pravděpodobně nemá v současnosti se jednotlivé studie  (ohledně této problematiky) neshodují. Při těhotenství se doporučuje  pití kávy omezit.
Pozitivní vlivy kávy
Povzbuzující  a osvěžující účinky lepší koncentrace, bystřejší myšlení a oddalování  únavy. U vytrvalostních sportovců zvyšuje výkonnost. Také pomáhá lidem  trpícím astmatem stimuluje oběhový a respirační systém.
V  některých případech může při nedostatku kofeinu dojít k abstinenčním  příznakům: ospalost, únava, nervozita a náladovost, které se po několika  dnech vytratí.
Doporučení pro zdravé pití kávy:
Nepijte denně více než 4 šálky kávy
  • Nevypěstujte si na kávu závislost. Pokud pocítíte abstinenční příznaky, dejte si pauzu a překonejte je.
  • Pijte jen kvalitní, jemně umletou kávu.
  • Věnujte pozornost přípravě kávy. Filtrovaná káva nebo presso má méně kofeinu než český turek
  • Pokud trpíte zažívacími problémy, gastritidou nebo vysokým krevním tlakem, kávu si raději odřekněte.
    Pěstování  kávy se věnuje více než 50 států světa, nacházejících se v pásu mezi  obratníkem Raka a Kozoroha. Zatímco arabika se převážně pěstuje ve  Střední a Jižní Americe, v Africe je produkce arabiky podstatně menší a  asijské země vč. Indonésie pěstují až na výjimky téměř výhradně robustu.  Přesto podíl arabiky činí 75% celosvětové sklizně kávy a stále se  zvětšuje.Význam jednotlivých zemí na produkci kávy se v průběhu času  mění. Některé z nich jsou vyhlášenými světovými vývozci; kvalita kávy z  ostatních zemí je slabší anebo není vůbec exportována.
    Celková produkce kávových zrn činí v  posledních letech více než 90 milionů žoků, což přesahuje cca o 5%  světovou poptávku. Střední a Jižní Amerika vč. Karibské oblasti  vyprodukuje 70% celkového objemu světové sklizně, Afrika 10% a Asie 20%.  Ve výčtu uvádíme pouze seznam největších a nejznámějších producentů s  popisem nejkvalitnějších pěstitelských oblastí (název kávy je s nimi  většinou totožný).
    Největší světoví producenti, sklizeň 2004 (žok=60 kg):
    Brazílie
    39,3 mil. žoků
    arabika a robusta
    (ozn. conilon)
    Bourbon Santos, Bahia, Parana
    Vietnam
    12,5 mil. žoků
    téměř výhradně robusta
    950 kg/ha
    Tonkin, Annan, Lamdong
    Kolumbie
    11,5 mil. žoků
    900 kg/ha
    arabika, špičková kvalita
    Medelin, Armenie, Manizales, (excelso, supremo označ.zrn)
    Indonésie
    7,5 mil. žoků
    převážně robusta, sopečná půda
    Pandur, Jambit, Makale, Medan, padang, Sigri, Mandheling, Lintong
    Etiopie
    5,0 mil. žoků
    arabika a robusta, špičková kvalita
    Djimmah, Sidan, Harar (longberry, shortberry - označení zrn
    Indie
    4,8 mil. žoků
    převážně robusta (monsooning)
    Malabar, Mysore, Nilgiri, Tellicherry
    Mexiko
    3,8 mil. žoků
    arabika
    630 kg/ha
    Tapanchula, Nalapá, Heixtla, Maragogipe
    Guatemala
    3,4 mil. žoků
    arabika, špičková kvalita, sopečná půda
    700 kg/ha
    Antigua, Atitlan, Maragogipe, Huehuetenango, Coban
    Uganda
    2,7 mil. žoků
    téměř výhradně robusta
    Bugisu, Elgon
    Pobřeží slonoviny
    2,0 mil. žoků
    robusta
    250 kg/ha
    Guiglo
    Ostatní významní pěstitelé kávy špičkové kvality:
    Kostarika - pouze arabika, sopečná půda (až 1700 kg/ha)  Tarrazu, La Minita, Tres Rios, Sarchi
    Jamajka - pouze arabika - Blue Mountain
    Portoriko - pouze arabika - Jauco Selecto, Grand Lares
    Nikaragua - arabika - Maragogipe,Matagalpa
    Venezuela - převážně arabika - Tachira, Maracaibo, Merida
    Keňa - arabika, sopečná půda (650 kg/ha) - AA
    Tanzanie - arabika a robusta (vysoký podíl peaberry) - Chagga
    Jemen - arabika - Mokka, Mattari, Sharki, Sanani
    Havaj - arabika, sopečná půda (až 2400 kg/ha) Kona, Molokai
    Spotřeba kávy na osobu (kg/rok):
    Kávovník arabský (Coffea arabica)  dorůstá výšky 3 m a za příznivých podmínek dává první plody 3 roky po  vysazení, přičemž přiměřené výnosy lze očekávat od 6 roku po výsadbě.  Úrodu pak poskytuje 25-35 let podle odrůdy a půdně klimatických  podmínek. Keř se většinou pěstuje ve výškách od 1000 m do 1800 m. Ačkoli  cca 75% světové produkce kávy jsou typy arabica, pouze jedna pětina z  vypěstovaného množství jsou velmi kvalitní zrna (v 1 kg je cca 2200  větších semen). Ostatní úroda vykazuje určité vady zrna a spadá do  nišších tříd. Jednotlivé odrůdy kávovníku arabského jsou pěstovány v  různých produkčních oblastech s přihlédnutím k pěstitelským a  historickým podmínkám a liší se především vzrůstem keře a tvarem jeho  listů a květů. Rovněž barva, velikost a tvar kávových bobulí jeví  určitou variabilitu.
    Kávovník robusta (Coffea robusta canephora)  poskytuje první úrodu již 2 roky po vysazení a plody uzrávají průběžně  po celý rok. Je značně odolný proti nižším teplotám a nemocím,  postihující kávovníkové plantáže. Pěstuje se ve výškách 500 až 900 m.  Sklízená kávová zrna nedosahují kvality arabiky a jsou menší (v 1 kg je  cca 3300 semen). Obsahují 2-3 násobné množství kofeinu oproti kávovníku  arabskému. V některých zemích, zejména v Africe a jihovýchodní Asii, se  jejímu pěstování dává přednost pro jeho menší nároky na jakost půdy a  vyšší úrodnost. Vysazuje se i na dřívější plantáže arabiky, které byly  poničeny chorobou či mrazem. V současné době představuje sklizeň této  kávy cca 25% světové produkce a její podíl se stále zvyšuje.
    švédsko     11,24 Norsko     9,13 Dánsko     8,75 Finsko     8,65 Rakousko     8,47 švýcarsko     8,03 Německo     7,40 Holandsko     6,70 Itálie     4,87 USA     4,02 Česko     3,30                                                

    BIO KÁVA
    Kdo kupuje organické produkty?
    Především  jde o lidi enviromentálně smýšlející, kteří například považují pouhé  pití organické snídaňové kávy jako další z mnoha kroků v cestě za co  možná nejharmoničtějším vztahem s přírodou a životním prostředím.  Používání organických produktů je pro tuto skupinu určitým  zadostiučiněním a vyjádřením svého postoje vůči budoucnosti planety, na  které žijeme. Tato skupina lidí nezůstává pasivní ani v dalších  činnostech souvisejících s ochranou životního prostředí, jako jsou např.  recyklace, používání alternativních energií atd.
    Druhá  skupina, která preferuje nákup organických výrobků před ostatními, se  skládá obvykle z lidí, kteří chtějí udělat maximum pro zdraví své a  svých dětí. Věří, že chemicky upravované (např. geneticky modifikované)  výrobky mají negativní vliv na lidské zdraví a mohou být zdrojem  některých civilizačních chorob. Nesmíme opomenout ani finanční náročnost  takového počínání. Vzhledem k velkému rozdílu mezi cenami normálních a  bio výrobků, není překvapivé, že většinu konzumentů tvoří příslušníci  vyšší střední vrstvy.
    Maloobchodní prodej biopotravin
    Český bio trh roste nejrychleji v celé Evropě (v roce 2006 - 760 milionů Kč, nárůst o 49% oproti 2005)
  • Biopotraviny se podílely v roce 2006 na celkové spotřebě potravin 0,35 %
  • Průměrná spotřeba na obyvatele a rok za biopotraviny je přibližně 74 Kč
  • Green marketing předpovídá nárůst o 35 % ročně, v roce 2011 dosáhne trh s bio potravinami hodnoty 3,2 mld. Kč
    Spotřebitelé
    Jen 3 % Čechů nakupují biopotraviny pravidelně
  • 25 % populace biopotraviny zná a kupuje nepravidelně
  • Biopotraviny nakupuje v hypermarketech zhruba 6 % mužů a 42 % žen


    Co přesně znamená termín organická káva?
    Organická káva je označení zelených i upražených kávových zrn, která byla vypěstována bez použití pesticidů na uměle neodlesněné půdě a která byla následně upražena v certifikované pražírně.  Již v první větě naší definice narážíme na několik problémů. Většina  lidí si mylně myslí, že organický produkt automaticky znamená plodinu,  která nebyla postříkána absolutně ničím chemickým. Pravda je taková, že  organičtí pěstitelé pesticidy používat smí, ale pouze takové, které jsou  certifikovány národními organizacemi jako např. United States  Department Agriculture nebo Ministerstvem zemědělství ČR. Faktem  zůstává, že používání takových produktů pěstitele finančně velmi  zatěžuje. V chudých oblastech Afriky, jsou náklady spojené s nákupem  pesticidů a nezbytných ochranných pomůcek tím posledním, na co farmář  myslí. Zato ve Střední Americe je nákup chemických hnojiv podporován  samotnou vládou. Kostarická vláda doporučuje pěstitelům kávy používat 30  kg dusíkatých hnojiv na hektar půdy, Kolumbie používá až 400000 tun  hnojiv ročně. Pokud tedy v Africe ve většině případů nemají farmáři  finanční prostředky na nákup pesticidů a jiných chemikálií, není veškerá  africká káva organická? Jsou vůbec používané pesticidy v kávovém  zemědělství doopravdy tak nebezpečné?


    To  jsou jen některé otázky, které se váží k problému organické kávy.  Bavíme-li se o Specialty coffee (to jest káva pěstovaná ve vysokých  nadmořských výškách, sklízena a tříděna ručně, obvykle s malými výnosy),  není používání pesticidů ani příliž rozšířené. Problémový porost je  nejčastěji prosekáván mačetami a následně spálen. Opravdovým problémem  mohou být odtoky z farem, které jsou v současnosti řešeny umělými  vodními rezervoáry a novými metodami mytí kávy. Takový odtok hnojivy  znečištěné vody z kávové farmy je však ničím v porovnání s odtokem z  průměrně velikého golfového hřiště. Největší míra použití techniky je na  kávových plantážích v Brazílii a na Hawaji, kde není neobvyklé, aby  byly kávové bobule sbírány strojově.
    Termín organická káva je velmi často doplněn názvem "shade grown", který značí kávu, jenž byla pěstována ve stínu stromů.  Takový druh pěstování kávy je proklamován jako šetrný, jak k vegetaci  (není třeba vylesňovat půdu), tak ke zvířatům (především pak zpěvným  ptákům žijícím v korunách stromů). Na druhou stranu je třeba  připomenout, že většina káv typu Specialty coffee, které se nemůžou  honosit nálepkou shade-grown, je stejně pěstována ve stínu stromů a to z  velice pragmatických důvodů, které jsme zmínili výše. Hnojiva a ostatní  chemikálie jsou farmáři považovány za zbytečnou finanční zátěž, již v  tak složitém prostředí, kterým trh s kávou, jenž historicky nikdy  nedisponoval vysokými cenami, bezesporu je. Káva je a zůstane tradičně pěstovanou plodinou, už jen kvůli náročnosti podmínek v kterých se pěstování odehrává (ono dostat těžkou techniku do 2000 metrů nad mořem po prudkých svazích je už samo o sobě dost nereálné).
    Vratíme-li  se zpět k naší počáteční definici, tak zjistíme, že termín organická  káva může zahrnovat i ostatní činnosti, které k pěstování kávy náleží,  tzn. recyklace, kompostování, kvalita půdy, ochrana životního prostředí.  Všechny tyto aspekty jsou nejen kritické pro udržitelnost dlouhodobého  rozvoje oblasti, ale zároveň šetří budoucí finanční náklady a jsou  společensky prospěšné.


    Než  farmář nalepí na svoji kávu organickou etiketu, projde si velmi  složitým certifikačním procesem. V světě kávy neexistuje na organické a  jiné certifikace jednotný názor. Pro některé znamená záruku kvality, pro  jiné pouze odčerpávání peněz farmářů netransparentním organizacím.  Pokusit se detailně popsat všechny typy certifikací kávy by bylo nad  rámec tohoto článku. Mezi nejznámější patří:
    Organic
  • Fair Trade
  • Rainforest Alliance
  • Smithsonian Bird Friendly®
  • Utz Kapeh
  • Common Code for the Coffee Community
    Samotná  finanční nákladnost certifikace (obvykle přes Organic Crop Improvement  Association) se sice pohybuje pouze v řádech stovek dolarů, musíme ale  vzít v potaz fakt, že pro některé mikrofarmy je roční výdělek i tisíc  dolarů velkým úspěchem. Farma, která si zažádá o certifikaci organické  kávy nesmí používat na svém uzemí dané chemické látky po dobu  minimálně 3 let. Organická káva musí být oddělena od ostatních  pěstovaných plodin a farmář je povinen disponovat plánem na rotaci  sklizní tak, aby se neporušovala kvalita půdy erozí a vyčerpáním  minerálních látek. A aby toho nebylo málo, musí si s případnými škůdci poradit nechemickou cestou.


    Celý  koncept certifikace přináší spoustu otázek ohledně kvality, ekonomické  transparentnosti, ale i etiky. Organické kávy jsou nakupovány  prostřednictvím makléře, stejně jako obyčejné kávy. Samotná certifikace  ale nemůže zaručit, že farmář platil svým zaměstnancům (sběračům kávy)  spravedlivou sazbu a především už vůbec nedává žádnou garanci výsledné kvality kávy v šálku  (která nebývá obvykle výrazně lepší, vzhledem ke stížením podmínkám  pěstování). Samotné označení organická káva také nemá žádnou výpovědní  hodnotu o kvalitě ruční sklizně (sbírali sběrači pouze zralé plody?),  třídění, mytí, skladování a převozu. V neposlední řadě se velice často  stává, že špičková organická Fair Trade, shade-grown káva dorazí do  pražící společnosti, která nevhodným pražícím procesem kávu zcela zničí.  Toto bohužel není případ pouze organických káv.
    Fair Trade
    Koncept  Fair Trade (spravedlivý obchod), který začal fungovat v roce 1960, s  organickou kávou úzce souvisí. Byl založen bohatými dodavateli kávy a  neziskovými organizacemi v zemích severní Evropy, za účelem boje s  extrémně nízkými cenami kávy na trhu a silným vlivem makléřů. První káva  s Fair Trade certifikací se objevila v roce 1989 v Nizozemí pod značkou  Max Havelaar. Tento alternativní přístup k mezinárodnímu obchodu si  dává za cíl zlepšení obchodních podmínek pro pěstitelské země tak, aby se zaručil udržitelný rozvoj těchto oblastí, spravedlivé ceny pěstitelům, lepší pracovní a životní podmínky apod.  Nejvýznamnějším faktorem ve Fair Trade vztahu (pěstitel-kupec) je  absence tzv. prostředníka (middlemen). Tento přímý obchodní vztah  zaručuje vyšší nákupní ceny kávy a tím pádem zlepšení ekonomické situace  na farmách.


    Hlavní výhody Fair Trade v bodech
    Spravedlivá cena - farmáři nezískají pouze lepší cenu, ale také garance v případě neúrody
  • Přímý obchod
  • Rozvoj pěstitelských oblastí - peníze jdou např. na zlepšení kvality práce na farmě (školení, technologie, certifikace atd.)
  • Udržitelný rozvoj - pesticidy, GMO a ostatní chemikálie jsou zakázány za cílem ochrany životního prostředí a zdraví farmářů
    Nevýhody FairTrade
    Vyšší ceny za kávu (díky různým certifikacím) pomůžou farmářům zlepšit jejich ekonomickou situaci pouze přechodně.  Během krátké doby se trh se Specialty kávou významně rozšíří (následkem  stále vzrůstající poptávky) a tím pádem prémiové ceny placené farmářům  organických či Fair Trade káv zákonitě klesnou. Takové farmy se pak  budou muset vyrovnat s nezbytností zvýšení produkce pro zachování nebo v  lepším případě zvýšení profitu.
    Návrat na obsah